Mad world/Zlý svět

 Pááni, dlouho jsem nedávala hlášení. Bylo to proto, že jsem měla nějaké problémy a vůbec se mi nechtělo psát a zneaktivovala jsem si blog.
 
 Příjezd do Vancouveru byl...divnej. Moje HM je sice fajn ženská, ale kulturní šok mě naprosto pohltil. Celý ten měsíc co tu jsem je taky více, či méně stejné počasí - zamračeno. Z toho by nejeden měl depresi. Ale...všechno se změnilo od doby, kdy jsem potkala partičku mladých Kanaďanů, kteří mě umí rozveselit a můžu vypadnout z baráku.

  Jsem asi jediná au-pair na světě, který se dennodenně, minutu co minutu otevírá kudla v kapse (nadsázka :-D). Teď vážně, můj chlapec je hroznej a dělá mi ze života peklo. Jak jsem řekla, HM je sice fajn v rámci možností, ale svoje dítě vychovává po americkku = šéf je tady dítě. Tuto skutečnost jsem poznala už na letišti. Vzpomněl si, že chce burger od Burger Kinga, matka tam jela (jsou mu 2 roky, asi by měl jíst něco jiného). První dny s ním byly strašný. Celý den byl schopen vyřvávat:" Where is my mummy" a já mu na to řekla " She's at work". Za 10 minut se zeptal znova. Taky chodíme do parku a když mu nedovolim tam všude běhat, tak brečí. Včera, to mě dopálilo asi nejvíc...já,HM a syn jsme šli na farmářský trh. Vedle trhu je park pro pejsky - no spíše je to park a uprostřed je ohrada, kam smí POUZE lidé, kteří tam jdou ze psem. Mladej si ovšem usmyslel, že on tam chce taky.A matinka? Jistě, jdi tam!!! To, že tam skákala psiska jako medvědi a mohli ho zranit se neřeší.
  Další věc. Rodina je povinována poskytnout au-pair stravu. Ano, najíst mi dávají..doma. Když ale HM vymyslí, že pujdeme do restaurace, vždycky se mi zeptá, jestli chci jít taky, nebo jestli si chci ohřát lasagne. Teď už vím, co říct, ale v prvních dnech, když řekla jestli restaurace nebo nějaký polotovar, tak jsem samozřejmě chtěla do restaurace. Jaké bylo moje překvapení, když HM chtěla platit zvlášť!!!Pak mi vysvětlila, že když ona dělala au-pair, rodina ji jídlo v restauraci neplatila.Ona je stejně nějak moc šetrná přes to jídlo. Druhý den po příjezdu jsme se šli projít a ono ukázala na Tim Hortons a říká, jestli nechci kafe. No, když se vás někdo zeptá, jestli nechcete kafe, tak obyčejně to zní jako pozvání. Já řekla yes a hádejte kdo platil??Já. Nejmenší bankovka byla 100CAD a ona mi nemohla dát ani blbý 3 CAD na kafe. Můj týdenní plat je 120 CAD. Neni to málo, když máte ubytování a jídlo doma. Ale...už si nemůžu dovolit chodit s nimi do restaurace a na kafe. Opravdu vše si tady platím sama. Chtěla jsem vidět Vancouver aquarium i malej chtěl a matka řekla, že je to moc drahé a nic tam není. Hm.

 Chápu, že HM jako svobodná matka nemá tolik peněz, ale kdyby se omezila v kouření, v telefonování a kupování blbejch hraček malýmu, hned by měla víc peněz.

Tak ahoj, já běžim...jsem pozvaná na Harry Potter!!!