First hug/ První objetí

  V poslední době se odehrávají samé pozitivní věci. Například: nejedu s nimi na dovolenou a ještě za to své „válení“ ve Vancouveru dostanu zaplaceno.Vlastně, budu hlídat barák, aby neutekl. Každopádně si hodlám udělat alespoň malý výlet do Victorie. Prý to tam vypadá jako v Británii, takže si budu alespoň trochu připadat jako v Evropě. Někdy mi strašně chybí Evropa a evropský způsob života…a hlavně české hodné dětičky.

  Byla tady kauza.Opět. HM si všimla, že malej nějak špatně jí, že hrozně dlouho trvá, než se nají.Oh..BINGO!! Konečně to vidí! Pak jsem se začala v duchu podivovat, že si toho všimla až teď, ale jak později vyšlo najevo, že ji na to upozornil přítel. Oh, já toho chlapa miluju!! On možná tuhle crazy domácnost změní od základu.Pašák J A víte co? Klasická česká metoda; „pokud to nesníš, nemůžeš si hrát s hračkama“, funguje. A je najezený do 15 minut, protože si chce hrát s hračkama. Včera utrhl hlavu panďulákovy „Jů“ , kterého jsem mu přivezla z ČR a docela mě to naštvalo, protože on ničí věci jako na běžícím páse. Ušpiní kostičky, tak už se mu nelíbí, už si s nimi nechce hrát. Polije gauč, nechce tam sedět. Ale já jsem si řekla, že nad nim vyzraju. Byli jsme spolu v parku a on si ušpinil kalhoty, a tak jsem mu řekla, že si spolu nemůžeme hrát, protože on je špinavý. Řekla jsem mu, že on se takhle chová ke svým hračkám, že to nemůže dělat a ty hračky to bolí. Nahodil kukuč a zeptal se mě, jestli přestane ubližovat hračkám, jestli si s ním budu hrát. Pak jsme se poprvé objali. Huh…!! Myslím, že začínám být dobrá au-pair. Ale pořád si myslím, že párty ve Vancouveru je lepší, než den v téhle rodině J