New Year's Eve + Thank you, iPad

  Poprvé v novém roce. Tak ale aspoň víte, že jsem to přežila. Tento článek jsem začala psát včera, ale nedodělala jsem ho, jelikož smolím takovou esej do školy a když se jim bude líbit, tak pojedu na konci kurzu na výlet a bude zadarmo..čili hodil by se :-)
   Byla jsem i se ségrou na té párty ve srubu. Asi ve tři jsme normálně sedly na vlak a dle instrukcí odjely do místa B. Ještě ve vlaku mi přišla smska, že původní plán (můj exsoused měl jet s někým autem a nabrat nás na zastávce vlaku) padá, jelikož ten kluk nechtěl brát auto. Nevím proč, ale dejme tomu. Tak mi hned volal ten jeho kamarád, který akci pořádal, a hned mě navigoval, jak se dostaneme od vlaku ke srubu. Po dvou minutách volání, kdy mě navigoval stylem: pět kroků doleva, přejít přes lávku, jít na východ a po pěti krocích na sever... jsem mu řekla, ať mi dá adresu domu a já si to najdu na iPadu, který jsem si vzala pro "sichra"...asi jsem tušila, že půjdu sněhem a lesní pěšinkou a adresu si budu muset hledat.
  Tak jo, tak jsem měla tu adresu, iPad ukazoval, že by to mělo být tak dva kilometry. Z toho kilometr se mělo jít po takové osadě, nebo jak to nazvat. Obě jsme byly rády, že nejdeme pustinou. Přes tu osadu to bylo dobrý. Moc aut nejezdilo a my jsme nemusely každou minutu uhejbat provozu. Řekněte mi, kdy tam konečně někdo vymyslí takovou tu věc - chodník se to jmenuje. V půlce té osady mi volal někdo z toho srubu, že by pro nás klidně přijeli...ale že pili alkohol trochu. No, tak jsem odmítla!! Tohle bych nikdy neriskovala.
  V tu chvíli nám došla jedna věc. Vůbec jsme si nevšimly, jak se rychlo začlo stmívat. Nám zbýval asi ještě kilometr a půl. Na iPadu jsme vlastně vyzkoumaly i to, že nám to ukazuje trasu pro auto a pěší trasa by byla možná rychlejší a jinudy, než po silnici. Jenže pěší trasu nám to nenašlo, tak jsem volala Codymu do chaty. Ten nám řekl, že jestli jsme na konci osady a vidíme před sebou louku, že ji máme přejít a vyjdeme u lesa. Tím se dostaneme na cyklistickou stezku a když přelezeme kopec, tak budeme mít srub jako na dlani. Načež ho napadlo, že by nám mohl jít naproti. Sice jsem toho kluka nikdy neviděla, ale nápad se mi líbil. My se ségrou zatím přemýšlely, jak dlouho nám bude trvat přejít louku, kde bylo tak metr sněhu. Tak naštěstí tam byla vyšlapaná pěšinka a ten "vchod" do lesa jsme našly celkem v pohodě. A to už jsme uviděly Codyho. Klasickej kanadskej fešák. Žádnej takovej nagelovanej frája...normální sympatickej (joo, namakanej :-D) kluk. Myslim, že ségře se dost líbil, ale pššššt :-) Na chatě už bylo "plno". Většina dorazila už den před tím. Jak jsem řekla, nikoho jsem tam neznala. Můj ex soused tam ještě nebyl, tak jsem se bála, že to bude weird, ale oni byli všichni takový přátelský. A asi i ten můj téměř sedmi mesíční pobyt ze mně udělal člověka, kterej nemá problém se bavit s cizími lidmi. Celkově nás slavilo 16. Kluků bylo tuším 10 a zbytek (překvapivě xD) byly holky. Musím říct, že přichystali i dobrou zábavu - různý hry a soutěže.A nebylo to jenom takový to "hele sedneme si na gauč, budeme pít a muziku hoooodně nahlas". Jo, taky bylo karaoke...sranda jako vždy. V 11 dorazil ex soused. Posledním vlakem ...konečně pochopil, že ho sem fakt nikdo nehodí. Tak z před půlnočních oslav moc neměl. Ale pak to dohnal po půlnoci a odnesl to ze všech opilců asi nejvíc. :-)
     Pařilo se asi tak do pěti. To to fakt mělo grády a kolem osmé už všichni spali....samozřejmě se spalo kde se dalo. A protože kluci byli fakt gentlemani, tak na mě zbyla i postel. První ptáčata se začala probouzet kolem jedné. Já byla mezi nimi a připravili jsme něco k snědku. Docela jsme se shodli, že to byla fajn zábava. Mně i ségře bylo nabídnuto zůstat ještě další den na chatě. Docela jsme se rozmýšlely, ale nakonec jsme na chatě další noc nespaly. S exsousedem jsme vyrazily na poslední vlak co ten den jel. Poděkovaly jsme za možnost tam být a snad to třeba ještě někdy zopakujeme. Když jsem pak seděla ve vlaku, tak jsem si tak řikala, že možná už žádná párty nebude. Ještě leden, únor, březen...DUBEN a jedu domůůůůůů.

 A dneska se těším na svého přítele....a když nad tím tak přemýšlím...to bude ten nejlepší dárek...vidět ho.