It's March

   Svět je malej a pořád se v něm dějí náhody. Děcka si poručily cheesecake s borůvkama. Tak jsem teda řekla, že po škole sjedeme do krámu pro suroviny. Vzala jsem je teda do Wholefoodu. A pic koho tam nepotkám - mojí exHM. HA! V první chvilce jsem měla nutkání schovat se nějak za banány a čekat až se odvalí pryč. No ale jako správná dáma jsem ji šla říct "hello". Byla docela v pohodě. Sice se přetvařovala, ale    tak to k ní už patří. Malej smráďa tam s ní nebyl, prý je u tatínka v Surrey. Jo a ještě jsem teda po očku koukla do košíku, co si madam tam kupovala, protože já jsem byla u nich zvykla na fast foody a takový ty blivajzy do mikrovlnky. Tak kupovala skoro samou zeleninu a ryby. No tak good for her. Asi za dva dny po tomhle zážitku jsem volala jejímu ex, se kterým jsem byla v tom Torontu. To je fajn chlap a občas si takhle pokecáme.
  Ve středu jsme měli playdate s dcerou od HM kámošky. V tu chvíli s ní byla její nanny, která je Kanadanka, ale je někde hodně ze severu a tady studuje. U rodiny i bydlí v takovém malém, zahradním domečku. ZIMA JAK KLÁDA!! Ale chápu, je ze severu :-D. Přiznala mi, že je tady jenom proto, že ji slušně platí a má kde bydlet. Jinak ji ta práce nebaví ( opět potvrzeno). Jelikož jsou její host rodiče doktor a nurse, tak často pracuje i přes noc. Hlídá holku 8 let a dvojčata 18 měsíců a ty jsou prý pořád vzhůru a její HM ji furt volá, jak to jde s dětmi. V noci! Prý si myslí, že ji volá proto, aby nespala. Což mi přijde jako kravina. Mají doma tu chůvičku, tak si lehnu na gauč a kdyby něco, tak mě to probudí. Copak ty rodiče taky jako v noci nespí, když jsou doma?
   Na zítřek máme naplánovaný výlet do Viktorie. Děti mají nějakou exkurzy se školou, něco jako naše škola v přírodě, akorát že v zimě a se sněhem ve Whistleru. Budou tam celé čtyři dny a je mi jasný,že přijedou nemocní. Konec řečí o Kanadě....

 ....  Žiju Austrálií! A představou, že se tam podívám a chvilku pobudu. Momentálně řeším víza a vlastně možnosti jaký druh víza mi udělí. Jelikož můj boyfriend tam dostal práci, respektive, byl tam poslán (pracuje pro jednoho mobilního operátora) tak bych měla teoreticky možnost žádat o víza pro partnery/manžely. Jenže, to bychom spolu museli být dva roky. A to nejsme. Mohli bychom se vzít. Ale já se nechci vdávat kvůli vízum, i když ho miluju. Tak zřejmě pojedu na studentská víza. Chtěla bych tam studovat VŠ - public relations, management, něco takovýho. Jednou z podmínek přijetí na univerzitu je TOEFL. A ten jsem teď dělala. Docela náhoda, že jsem si tenkrát říkala, jestli ho dělat nebo ne, "třeba jednou budu studovat v zahraničí". Ale ty školy nejsou zadarmo. Peněženka by zaplakala. Hodně by zaplakala. Ale co kecám, takový peníze v peněžence nenosím. Takže, životní úspory by zaplakaly. Na druhou stranu...nechci studovat v zemi "nejlepšího ministra školství Dobeše". A třeba bude fakt konec světa a já si ho aspon užiju u klokanů. Ale bojím se těch víz. Dříve to bylo skoro automatické, že vám je dali, ale dneska to už asi tak není. A rozhodla jsem se zrušit trip do USA. Šetřim.