Teď jsem měla čtyři dny off a musím říct, že když se mi v pátek vrátily dětičky, tak jsem měla chuť se někam schovat :-). Strašně lenivým a samotnou mi to štve. Místo toho, abych se šla třeba i jenom projít, tak si sednu k PC. Ospravedlňuje mě fakt, že jsem řešila víza ke Klokanům. Jo a už je vyřešeno! A momentálně pokukujeme po nějakém domečku/bytečku. Sydney je teda drahý jako prase, ale ten kdo bydlí už nějaký ten pátek v nejdražším městě v Kanadě, tak si nemůže stěžovat :-). Jo, takže jsem mluvila o tom, že jsem líná a štvě mě to. Za chvilku tady nebudu a já si nechci řikat až poletím Lufthansou zpátky domů, že jsem zapomněla navštívit tohle a tamto. Ale zase tak megalenivá nejsem, neboť jsem DOKONČILA 30 DAYS' SHRED!!! YES!! A očekávejte na cvičící téma další článek.
Ve středu jsme tady měli návštěvu. Simonku, moji nástupnici. Je to zdravotní sestra a získala do Kanady Care-giver víza. Byla nás tu navštívit, neboť byla u své staré host family ze státu Washington,USA a to je sem jenom přes kopečky. Tak jsme pokecaly. Hrozně se jí líbí příroda kolem této oblasti. Au-pairku v USA dělala před třemi lety a teprve až teď se jí sem povedlo vrátit. Vyprávěla mi, jak tenkrát ani neabsolvovala třináctý měsíc pobytu, protože chtěla ušetřit dolárky. Nakonec ji to mrzelo a tři roky šetřila na svůd road trip po USA. A teď z toho má rozporuplné pocity, protože ona tehdy končila svůj rok v květnu a přeci jenom se lépe cestuje v květnu za hezkého počasí, než v únoru/březnu. Teď po návratu z amerického výletu musí ještě do práce, bude dělat záskok u lékaře, jehož sestra je na mateřské. Musím říct, že ona má trošku jiný náhled na ten náš job a snad to půjde. Neviděla děti...oni to stejně ještě neví. Šmudlíčci.
Byla jsem si koupit kufry. Mám obrovský dva kufry. Jsem domluvená se Simonou, že věci, který se jí budou líbit ji tu nechám. Mám spoustu věcí, co už neunosím. Třeba mám dvě zimní bundy. Do kufru se mi obě nevejdou. Pak asi něco dám na charitu a něco prodám. A taky asi dám něco na www.votocvohoz.cz . A mám ty dva kufry...a to je v podstatě celej můj život, život ve dvou kufrech. Až mě to děsí.
Víte co mě naštvalo? Jak jsem nepracovala ty čtyři dny, tak mě rodina zase zapřáhla na celý pátek a víkend. V pátek uplně nutně potřebovali jít HM a HD na výstavu, která tu bude ještě dalších 9 měsíců. Já je ale prosila týdny dopředu, že tenhle pátek má rozlučku Slovenka au-pairka. A ještě v pondělí mi řikali, že jasně, budu off a pak v pátek: " upps, my zapomněli, ale ty lístky se NEDAJÍ vrátit". Držela jsem pusu...350 CAD/week mě nutí přejít spoustu věcí. Takže jsem se s ní rozloučila "mezi dveřmi".
Pokaždé, když někdo odjíždí, tak si uvědomíte, že přesně o tom život je...o odjezdech a příjezdech.
Ve středu jsme tady měli návštěvu. Simonku, moji nástupnici. Je to zdravotní sestra a získala do Kanady Care-giver víza. Byla nás tu navštívit, neboť byla u své staré host family ze státu Washington,USA a to je sem jenom přes kopečky. Tak jsme pokecaly. Hrozně se jí líbí příroda kolem této oblasti. Au-pairku v USA dělala před třemi lety a teprve až teď se jí sem povedlo vrátit. Vyprávěla mi, jak tenkrát ani neabsolvovala třináctý měsíc pobytu, protože chtěla ušetřit dolárky. Nakonec ji to mrzelo a tři roky šetřila na svůd road trip po USA. A teď z toho má rozporuplné pocity, protože ona tehdy končila svůj rok v květnu a přeci jenom se lépe cestuje v květnu za hezkého počasí, než v únoru/březnu. Teď po návratu z amerického výletu musí ještě do práce, bude dělat záskok u lékaře, jehož sestra je na mateřské. Musím říct, že ona má trošku jiný náhled na ten náš job a snad to půjde. Neviděla děti...oni to stejně ještě neví. Šmudlíčci.
Byla jsem si koupit kufry. Mám obrovský dva kufry. Jsem domluvená se Simonou, že věci, který se jí budou líbit ji tu nechám. Mám spoustu věcí, co už neunosím. Třeba mám dvě zimní bundy. Do kufru se mi obě nevejdou. Pak asi něco dám na charitu a něco prodám. A taky asi dám něco na www.votocvohoz.cz . A mám ty dva kufry...a to je v podstatě celej můj život, život ve dvou kufrech. Až mě to děsí.
Víte co mě naštvalo? Jak jsem nepracovala ty čtyři dny, tak mě rodina zase zapřáhla na celý pátek a víkend. V pátek uplně nutně potřebovali jít HM a HD na výstavu, která tu bude ještě dalších 9 měsíců. Já je ale prosila týdny dopředu, že tenhle pátek má rozlučku Slovenka au-pairka. A ještě v pondělí mi řikali, že jasně, budu off a pak v pátek: " upps, my zapomněli, ale ty lístky se NEDAJÍ vrátit". Držela jsem pusu...350 CAD/week mě nutí přejít spoustu věcí. Takže jsem se s ní rozloučila "mezi dveřmi".
Pokaždé, když někdo odjíždí, tak si uvědomíte, že přesně o tom život je...o odjezdech a příjezdech.
Žádné komentáře:
Okomentovat
xoxo Mary