Tak jsem byla v Americe na Díkůvzdání. Zkušenost zajímavá a upřímně říkám, že to bylo super.
Do Ohia jsme přiletěli v sobotu ráno, téměř týden před Thanksgiving. Totálně rozsekaný z letadla. Sobotu jsme tak nějak proflákali, což Ryanova rodina nemohla pochopit (oni spí celej den!). V neděli už jsme se tak nějak zmátořili a vyrazili na takovou mini Tour de Ohio. Ohio....no, není to Austrálie, není to Kanada. Ale kouzelný to tam bylo. Podzim v Ohiu je hezký. Spousta farem, koně, na mě trochu klid. Docela štěstí pro nás bylo, že Ohio je strategicky položené a za pár hodin se dá dojet na mnohem zajímavější místa.
Pondělí - Jeli jsme na Niagáry! Byla jsem tak blízko Kanadě a ani mě to za srdce tolik nevzalo. Jsem prostě už jinde. Byla jsem s Američanem v Americe, dívala se do země, kde jsem strávila skoro rok a momentálně bydlím na druhym konci světa. Zážitek to byl pěkný, ale možná jsem čekala víc. Večer jsme zašli na večeři do "fancy" Burger King a zároveň jsme si prošli Buffalo, kde jsme přenocovali.
Úterý - New York City! Ok, tak jsem viděla NYC. Prošli jsme to nejdůležitější a nejzajímavější. New York mi připomínal Londýn. Říká se, že buď ho člověk miluje, nebo nenávidí. Já nenávidím metro v New Yorku, ale na místo jako takové zatím názor nemám. V NYC jsme opět přenocovali, protože vidět noční Time Square a dívat se z Top of the Rock je povinnost.
Středa - Čekala nás docela dost dlouhá cesta do Ohia, ale neodpustili jsme si zajížďku do Philladelphie. Z té jsme nakonec nic moc neviděli, protože Ryanova mamka prostě nemohla snést, že tam nejsme a nepomáháme s večeří na Díkůvzdání (které bylo až následující den). Dorazili jsme v noci a předsevzali si, že vstaneme jako první.
Čtvrtek - Tak jsme vstali první (haha). Totálně na kaši :-D. Ale pomáhali jsme s večeří. Udělala jsem bramborovej salát, protože ho má Ryan rád a chtěla jsem šířit kulturu. Docela se i povedl. Po večeři jsme hráli "hru" - I'm grateful for. Napsali jsme na lístečky za co jsme vděčni a pak se hádalo, kdo to napsal. Ještě než jsme začali, tak my vysvětlili jak se to hraje. A že můžu napsat, že jsme vděčna např. za: rodinu, práci, lásku (dík za vysvětlení). Tak jsem to pojala v tom duchu, jakože seriozním. A víte co...celá jeho rodina z toho udělala jakože strašnou fun. Někdo napsal, že je vděčnej za slevový kupony, stahovací kalhotky, čokoládový milkshake...a Marianka husička napsala, že je vděčná za svého snoubence a rodinu. A to jsou věci, za který jsem vděčná. A řikat, že mam ráda slevový kupony, o Díkůvzdání...jako sorry. To vzdávali hold slevovým kuponům?
Pátek - Dojedlo se, dopilo, zašlo se do kina na Twilight (OMG!), pobalilo se a odfrčelo se v sobotu ráno.
v Sydney Ryan prohlásil: "Konečně doma!"
Do Ohia jsme přiletěli v sobotu ráno, téměř týden před Thanksgiving. Totálně rozsekaný z letadla. Sobotu jsme tak nějak proflákali, což Ryanova rodina nemohla pochopit (oni spí celej den!). V neděli už jsme se tak nějak zmátořili a vyrazili na takovou mini Tour de Ohio. Ohio....no, není to Austrálie, není to Kanada. Ale kouzelný to tam bylo. Podzim v Ohiu je hezký. Spousta farem, koně, na mě trochu klid. Docela štěstí pro nás bylo, že Ohio je strategicky položené a za pár hodin se dá dojet na mnohem zajímavější místa.
Pondělí - Jeli jsme na Niagáry! Byla jsem tak blízko Kanadě a ani mě to za srdce tolik nevzalo. Jsem prostě už jinde. Byla jsem s Američanem v Americe, dívala se do země, kde jsem strávila skoro rok a momentálně bydlím na druhym konci světa. Zážitek to byl pěkný, ale možná jsem čekala víc. Večer jsme zašli na večeři do "fancy" Burger King a zároveň jsme si prošli Buffalo, kde jsme přenocovali.
Úterý - New York City! Ok, tak jsem viděla NYC. Prošli jsme to nejdůležitější a nejzajímavější. New York mi připomínal Londýn. Říká se, že buď ho člověk miluje, nebo nenávidí. Já nenávidím metro v New Yorku, ale na místo jako takové zatím názor nemám. V NYC jsme opět přenocovali, protože vidět noční Time Square a dívat se z Top of the Rock je povinnost.
Středa - Čekala nás docela dost dlouhá cesta do Ohia, ale neodpustili jsme si zajížďku do Philladelphie. Z té jsme nakonec nic moc neviděli, protože Ryanova mamka prostě nemohla snést, že tam nejsme a nepomáháme s večeří na Díkůvzdání (které bylo až následující den). Dorazili jsme v noci a předsevzali si, že vstaneme jako první.
Čtvrtek - Tak jsme vstali první (haha). Totálně na kaši :-D. Ale pomáhali jsme s večeří. Udělala jsem bramborovej salát, protože ho má Ryan rád a chtěla jsem šířit kulturu. Docela se i povedl. Po večeři jsme hráli "hru" - I'm grateful for. Napsali jsme na lístečky za co jsme vděčni a pak se hádalo, kdo to napsal. Ještě než jsme začali, tak my vysvětlili jak se to hraje. A že můžu napsat, že jsme vděčna např. za: rodinu, práci, lásku (dík za vysvětlení). Tak jsem to pojala v tom duchu, jakože seriozním. A víte co...celá jeho rodina z toho udělala jakože strašnou fun. Někdo napsal, že je vděčnej za slevový kupony, stahovací kalhotky, čokoládový milkshake...a Marianka husička napsala, že je vděčná za svého snoubence a rodinu. A to jsou věci, za který jsem vděčná. A řikat, že mam ráda slevový kupony, o Díkůvzdání...jako sorry. To vzdávali hold slevovým kuponům?
Pátek - Dojedlo se, dopilo, zašlo se do kina na Twilight (OMG!), pobalilo se a odfrčelo se v sobotu ráno.
v Sydney Ryan prohlásil: "Konečně doma!"
Také na ta veliká města moc nejsem, ani Londýn mě nezaujal, jsme zvědavá na USA. Co se týče filmu Stmívání, jop, OMG .. chápu, někomu se to líbí, ale drtí mě, když to někdo považuje za horor ... Jinak tvůj článek nevyzněl moc nadšeně, ale snad to nebylo až tak děsné :)
OdpovědětVymazatJá neřikám, že nejsem na velká města. Sydney je obrovský, ale má skvělou atmosféru. Hororem bych Twilight nenazvala, ale předposlední díl byl dost creepy. A fakt jsem si to užila, ale Ryanova rodina je dost specifická...už jen z toho co slyšim na Skypu si z nich nic nedělam.
OdpovědětVymazatKdy jedeš do USA?