Těhotenství: Díl 1 - Jak jsme byli překvapeni

   Pokud jste cetli tu nenapadnou posledni vetu v poslednim prispevku, tak urcite vite, ze jsem v jinem stavu. Pokud jste cetli ten prispevek pred tim, tak si urcite klepete na hlavu, protoze jsem rikala, ze miminko jeste neplanujeme. Jenze clovek mini a zivot meni.

  Zhruba o tyden po zverejneni predposledniho prispevku jsem sla k zenskemu doktoru na klasickou prohlidku. Nic nenormalniho. Pani doktorka se me ptala, jestli zvazujeme s manzelem miminko. Rekla jsem, ze jeste ne, ze jeste mame cas a atd. Ona me upozornila, ze bych mohla mit v budoucnu problemy s pocetim. Dala mi o tom vyklad na nekolik minut, ale ta veta pred tim to vlastne vsechno shrnuje. Ten den jsem nemela na mysli vubec nic jineho, nez miminko. Jela jsem si sednout do parku a premyslet. Deti mam rada a proste vzdycky jsem chtela byt mama, ale tak nejak se jeste na to necitim. Bavi me cestovat s manzelem, byt vzhuru do dvou do rana a pak si prispat a proste me bavi vsechny ty veci, ktere by byly s miminkem dost obtizne. Navic, chci si dodelat skolu a dokazat si, ze si tady dokazu najit praci. No a nas dum je na splatky a proste nechtela jsem to komplikovat miminkem. Ten vecer se me manzel ptal co mi je. Ackoliv si fakt rikame vsechno, tohle bylo neco, co jsem si potrebovala urovnat.

  Druhy den jsem napsala kamaradce, jestli by se nechtela sejit a pokecat. Tahle holcina se vdala a otehotnela mesic po svatbe a delala posledni rok skoly se skvrnetem. Chteli to. Jeji manzel je ted v armade. Rikala mi, jak meli prd penize, spousta lidi jim pomohla, lidi jim hlidali malou a atd. Taky mi rekla, ze by nikdy nemenila. Pokazde kdyz si rikala,ze uz to dal neda, tak se koukla na svoje miminko a zase mohla dal fungovat. Pak rekla neco, co mi zmenilo zivot navzdy.

"Prave jsi mi rekla, ze jsi vzdycky chtela byt maminkou."
"....ano."
"A tvoje doktorka ti rekla, ze se to treba vubec v budoucnu nemusi povest."
"...Jo.."
"Takze tohle muze byt posledni sance a ty ji chces propasnout jenom kvuli tomu, ze cestovani bez deti je snazsi, nebo protoze mate hypoteku?"

V tu chvili jsem dostala "neviditelnou facku". Sakra ta holka ma pravdu. Ja se tady bojim o splaceni hypoteky a prede mnou sedi zdrave vypadajici a stastna holka. Taky to proste nejak udelali. A predstavila jsem si, jak ja a ta kamaradka mame vedle sebe domy a na jeji zahrade si hraje kupa deti a ja muj manzel chodime od rana do vecera do prace, protoze se nam nikdy nepodarilo mit deti, tak proc pospichat domu.

A tak jsem se rozhodla mit miminko. A uplne jsem citila, jak se cely svet zacal usmivat. Vecer jsem pripravila manzelovy veceri. Klepala jsem se jako o zavod. Rekla jsem mu o navsteve doktora a o tom, proc bych chtela mit mimco. Jeste stesti, ze Ryan je to nejlepsi co mam. Usmal se a rekl, ze si mysli, ze mimco je to, co nam chybi. A jak moc se tesi na detsky plac a smich, protoze nas dum  je celkem tichy. Pak si planoval jak budeme fun rodina a budeme vsichni tri cestovat.

No a ted tu sedim, jsem v patnactem tydnu tehotenstvi. Zitra jdu zjistit pohlavi. Tesim se neuveritelne. Asi tak jeden cely den jsme si s Ryanem rikali, ze se nechame prekvapit a pohlavi vedet nechceme. No a jak rikam, vydrzelo to asi den a pak jsme si rekli, ze to teda vedet chceme. Zarizeni pokojicku, kupovani obleceni a atd. Taky jsem si rikala, ze je lepsi vedet co je to za pohlavi, protoze pak miminku muzeme rikat jmenem a atd.

Kdyz jsem se dozvedela ze jsem tehotna tak se semnou zatocil svet. V dobrem smyslu. Potvrdil mi to jak tehotensky test, tak i nasledne doktor. Otehotnet bylo vcelku jednoduche pro me, ale jak rekla moje doktorka, mohla to byt moje posledni jednoducha sance na otehotneni.

Pribirat na vaze jsem zacala skoro hned. Nemela jsem zadne nevolnosti, byla jsem v dobre nalade, nic mi nechybelo. Proto jsem take podstoupila vylet do Colorada a na ony zminene "schody". Hned dalsi tyden po Coloradu jsem mela ultrazvuk. Mrzelo me, ze Ryan tam byt nemohl, ale hold prace je prace. Tak strasne jsem se tesila videt nase miminko. No a pak mi ukazali brisko. Hledala jsem to embryo, ale nejak jsem se nemohla zorientovat na co koukat. Byly tam takove dve bubliny a ja porad nevedela co mam videt.
"Pani doktorko, ja vim, ze to zni divne, ale ja proste nemuzu najit to embryo..."
No a pak ta pani doktorka ukazala na bublinu a druhou bublinu...
"Cekate dvojcatka."

Ten moment kdy mi rekla, ze nebudu mit dite jedno, ale dve byl jako ze snu. Nejdrive jsem absolutne nechapala. Pak jsem byla vystrasena, pak stastna, pak zase vystrasena a pak stastna. Z ordinace jsem odchazela jako v mrakotach. Honem jsem vytukala smsku pro Ryana aby mi zavolal co nejdrive. Zavolal skoro okamzite. Bal se, ze je neco v neporadku. A ja rekla:
"Ne, vsechno je v poradku. Vlastne...no, cekame dvojcatka."
Na druhem konci jsem uslysela hlasite oddechnuti a hned pokracoval jak to musi rict vsem a jak je to bajecna zprava. Na konci toho hovoru jsem si rekla, jake mam stesti, ze jsem si vzala prave jeho a ze ho tato novinka nezabila.

Doma jsem si pak rikala, ze mit dvojcata bude hodne prace, ale taky hodne vyhod jako napriklad ze dostanu z jednoho tehotenstvi dve deti.

No a toto je prispevek o tom, jak jsme chteli mit nula deti momentalne a ted mame dve.

Muzete mi psat, jestli si myslite, ze mame dve holky, dva kluky, nebo mix. Ryan si mysli, ze jsou to dva kluci a ja zase dve holky. Zitra mam gender reveal party a opravdu tohle budou asi nejdelsi 24 hodin meho zivota!!!